Díky dodatečným informacím o ZŠ, z nichž uchazeči pocházeli, a o SŠ, kam byli přijati a kam nakonec nastoupili, přichází společnost Scio se zjištěními, která mají širší platnost a v mnoha případech narušují obecné představy o přechodu mezi základní a střední školou.
Souhrn nejpodstatnějších zjištění
- Přísnost známkování na ZŠ se velmi liší a ze známek nelze zjistit téměř nic o tom, jak dopadnou žáci u přijímacích zkoušek v předmětovém testu připraveném nezávislým subjektem.
- Výsledek testu obecných studijních předpokladů (OSP) je ovlivněn mnohem méně než výsledek předmětových testů tím, na kterou konkrétní ZŠ uchazeč chodil. Test OSP tedy lépe vypovídá o osobních schopnostech jednotlivců a kompenzuje vliv konkrétní školy. V míře naplněnosti kapacity byla gymnázia až na třetím místě. Srovnatelnou míru naplněnosti mají lycea, veterinární obory a některé technické obory. Ekologické obory byly překvapivě naplněny jen z 25 %.
- I mezi čtyřletými gymnázii lze najít taková, která jsou naplněna z méně než poloviny. Jde vesměs o školy v menších městech v odlehlých částech krajů. Ani malá velikost města a odlehlost však zpravidla nevadí u osmiletých gymnázií, která jsou téměř všechna naplněna aspoň z 90 %.
- Nejlepší studijní předpoklady mají uchazeči zapsaní na gymnázia. Přesto existují gymnázia, kam nastoupili uchazeči s významně nižší úrovní studijních předpokladů. K podobné situaci dochází i mezi školami s technickými obory. Jednou z pravděpodobných příčin rozdílů mezi školami stejného typu je konkurenční boj o stejné uchazeče.
Kompletní analytickou zprávu naleznete zde.
